Thursday, December 11, 2008

The Final Day...

Im walking in the sahara desert alone..
I feel my legs almost lost its strength..
I dint know how long I been walking…

All nights and days pass with no change…
Im looking all around to seek help…

I know im in desert…
And I know no one there…NO ONE..
But also…
Im searching around…still…
Ya im just searching…for nobody…

Ther were soo many cultures were existed…
Soo many kingdoms were happened…
Soo many people were lived here…

I could feel im getting slow on my walking…
I think im really tired…

I could realize the days I walked with my love…
But it’s rather slow…

I know I can’t get back those days…
But my heart still beats for it…
Still beats...
How many times I told it...
Hey useless…
Don’t just dreaming to get it back…
You can’t ever get it back…
I’m telling…still…

My love…
Im just failed to turn you face to me…
Im failed to made you comfort in everything…

Im walking alone…
It will be my blessed day if you are here with me…

I need you to be with me…at this very last moment…
To feel your softness…
To feel your touch by your point finger…
Which is still my first touch…
My love…
Don’t make it last too…

I know I cant make it only first touch on me…
I feel it going to be the last touch too…

I couldn’t move…
Ohhh my god…
I have stopped walking…
Hmmm…I expected…

Where are you my love…

I couldn’t reach your shadow …
I couldn’t hear u singing…

Am I getting blind???

Ohhh god….
Don’t do this to me…
Its not fair…

I begging you…
You don’t even need to change my fate…
Just do me a favor…
Keep me not to get fully blind…
I need to see her…
At least…her shadow…
Im pleasing you…

My Love where are you…
U don’t want to change your mind…
You don’t want to even look at me…
Don’t even come closer…
Im in full of sin…
Just stay there...where I can see you shadow…

This heaviest sand which sticking on my face
Not let me raise my face to see…
The last image of my angel…

Ohh god…its really heavy…

My love…
Im sorry…
Im leaving you my love…
I will not be there to listen you laughter anymore…
To bug you to see your childish anger anymore…

Im going to miss your eyes on my screen…
Which makes my every day bright…

Im remembering our days…
Which we were in heaven…

It will be ever fresh greenly…
In my all next birth…

Sorry my love…
I will be not there to make you feel better
When ever u feel down…

Yaa im just here…
Cos I already failed on it…


I did all for make us best…
But im failed…

My love…
Its sooooo far im walking alone…
But im still visibly alive…

Im sorry…
I cant give you back anything u gifted me…
Your smile your sights your songs…
And…
FERO EVER your heavenly love…
I take those with me…

Those are only for me…
No one can own it…
Even you also cant own it…
Cos those are the gifts I received….
Its just MINE….

But also…
Its…you given…

Please don’t ask back….

I have only those with me…
To be feel mine…
Nothing else…

Im leavening my love…

Don’t change your mind…
If u changed I cant stay at mid there…
Cos its just one way im walking…
Its already im reaching the destination….

I can’t return…

Im not going alone now….
I have all your blessd…
All your spirit of your pure love…
Which you given ONLY for me…
For ever…

Ohh god….
Atles can you hear me…?

Send me anyone…
To keep my body…
To protect from these eagles…
Who waiting to have their meal eagerly...
Till my sinful soul leave this body…

I don’t want to feel the pain on my body
Till my soul hold my sweet memories
Which I ever received….
I cant see those getting in to my blood
Before I fly high and safe those…

My love…
I couldnt see anything now...
I imagin only your ever chrarming face
With its own mark smil...
I couldnt listing anyhthing...
I imagin only your ever lovely words
Wich i ever hear in my rae lobe...
I couldnt feel anytihng...
I imagin only your fist and last touch..
The ever soft i felt in my life...

This is my last chance to say…
I LOVE YOU…

Im leaving you my angel...

I will be waiting with all full of my love…
If you changed your mind…

- Karthik -

Thursday, December 4, 2008

சாகா வரம்....

மனிதம் மரிக்கிறது....
மாயை சூழ் மாநிலத்தே
மனிதனாய் பிறந்து
மறை பெயர்ந்து
மறைகிறான் மனிதன்....

தொலைதூர மின்னலாய்
தொலைந்து போகிறான்...


பின்...
தேடி அலைகிறான்
தொலத்த சுவடுகளை....

தொலைத்தது நீதானே...
உனக்கு தெரியாதா முகவரிகள்..


குடை விலக்கி வான் நோக்கும்..
முகங்களில் எதிர்பார்ப்பு...
ஒரே ஒரு துளிக்கான வேண்டுதல்...

அந்த ஒரு துளியில் தான்
எனது வாழ்வின் தலையெழுத்து...
சக்கரவாகமாய்...

நான் அழிந்துபோகவா அளிக்கப்பட்டேன்
இந்த நட்டாழியில்...
இல்லையே....

வாழ்வதற்காகவே....
நான் வாழ்த்தப்பட்டேன்...
இந்த வையகத்தில்....

வறுமையும் எனக்கு வாராது,
வலிமையும் குன்றிப் போகாத
வரம் வேண்டும் எனக்கு....

நாம் மார் நிமிர்த்த வேண்டி..
தாம் நிலம் நோக்கும்வரை..
உழைத்த தனயன்கள்...
விட்டுசென்ற சுவடுகள் அழிக்கப்படுகின்றனவே...

நெஞ்சு பொறுக்குதில்லை....

இது அல்ல வாழ்வின் நியதி...

கடல் கொண்ட கட்டுமரமாய்
தத்தளிக்கிறது வாழ்க்கை...

எதிர் நீச்சல் போட விரும்புகிறேன்...
இயலவில்லை..

கண்களில் நீர் கொண்டு
கால்களில் ரணம் கண்டு
காட்டில் வாழ்க்கை...

இன்னும் மரித்து விடவில்லை
என் உணர்ச்சிகள்..

நான் வாழ வேண்டும்...
நன்றாக...
உலகு வியக்க...

என் போராட்டம் தொடரும்...
வாழ்வை வெல்ல...
மனிதம் ஜனனிக்க...

அன்றும் என் செத்துபோகாத உணர்ச்சிகளுடன்...


என்னை காப்பாற்றிக்கொள்ள
எனக்கு வலிமை உண்டு...

என் உணர்ச்சிகளுக்கு மட்டும்...
சாகா வரம் வேண்டும்....




வாழ்ந்திடுவேன் வாழ்வாங்கு...
இவ்வையகத்தே...

கார்த்திக் -

Tuesday, December 2, 2008

என் குட்டி தேவதை.....


அந்த கண்களை என் உயிர்போகும் வரை என்னால் மறக்க முடியாது...
அதிலே அப்பிடி ஒரு காந்த சக்தி.....

அவளிடமே வரம் கேட்டேன் ...
உன்னை வாழும் நாட்கள் முழுக்க பார்த்துக்கொண்டு இருக்கவேண்டும் என்று..

எதற்குத்தான் நீ மறுத்திருக்கிறாய்???

எப்போதும் போல அதே அந்த ஸ்ருங்கார புனைகை ....
உனக்கு அதை தவிர வேறு என்னதான் தெரியும்...


நீ என்னை சித்திரவதை செய்யும் கணங்கள் ....
நான் என்னை தொலைக்கிற பொன்னான தருணங்கள்...
இந்த உலகை மறந்திருக்கும் பொழுதுகள்...

உன்னை எத்தனை தடவை கிள்ளியிருபேன் என்று
உன் அம்மாவுக்கு தெரியாது ...

அவளவு ரீங்காரமடீ உன் அழுகை...
அவற்றை எதற்காக நான் தவற விடவேணும் ....

இப்ப உனக்கு ..
நினைவிருந்தால் மன்னித்துவிடு...

நீ அந்த பொம்மைக்கு குளிப்பாட்டி
அதனை உன்னுடனே வைத்துக்கொண்டு தூங்கும் அழகு....
அந்த குட்டியின் தாய் பொம்மை பார்த்திருந்தால்...
உனக்கு கோடி நன்றி சொல்லியிருக்கும்...


நீ பள்ளி செல்லும் நாட்கள்......
உன் சப்பாத்தை அப்பாவின் தட்டிலேதான் வைப்பேன் என்று.....
பள்ளியிலிருந்து வீடு வந்தவுடனேயே....
ஒவொரு தடவையும் அதனை தூக்கிக்கொண்டு
சமயலறைக்கு அம்மாவை தேடி போவாயே....
அது உனக்கே உனக்கான சிங்கார நடை..
எனக்கு நாள்தோறும் உன் வீதிஉலா...

நான் கேட்கும் கேழ்விகளுக்கு விடை தேட முயலுவாயே....
நான் அடுத்த கேழ்வி தேடுவேன்....
உன் முகதை அப்படியே வைத்து ரசிப்பதற்கு...

நீ தூங்கிவிட்டால்....எங்களுக்கு இரவாகிவிடும்...
நீ தான் எங்கள் வீட்டு இதயத்துடிப்பு....


நீ தான் எங்களுக்கு எல்லாமே....
உனக்கு முகவரி உன் புன்னகை...
அதுதான் எங்களுக்கும் இன்னிசை...


நீ இப்படியே இருந்துவிட இறைவனை வேண்டுகிறேன்...
உன் முகவரியை தொலைக்காமல்....

- உன் அண்ணா -

Monday, December 1, 2008

தொலை தூர நட்சத்திரம்.......







அலையுண்ட படகாய்…

தத்தளிக்கிறேன் .....தனிமையில் ..….

எத்தனை நேரம் தான் எதிர் நீச்சல் போட முடியும்..

ஷக்தி கொடு என்று என் ஷக்தியை வேண்டுகிறேன்…


எனக்கு என்றுமே அவள் தான்…

அவளை விட்டால் வேறு நாதியில்லை ….


இந்த வெளிச்சம் இன்னும் கொஞ்சம் நீடிக்காதா …

என் கூடு.. உயிர் தாங்கும் வரையாவது ..

ஒரே ஒரு முறை உன்னை பார்த்துவிட ...

அதுவரைக்குமாவது என்னுயிர் தாங்க ..

எனக்கு ஷக்தி கொடு …


அது உன்னால் மட்டும் தான் முடியும் …

அது உனக்கும் நன்றாகத் தெரியும் என்று

எனக்குத் தெரியும்


இந்த கடலில் நான் இறங்கியிருக்கவே கூடாது …

அவளவு கொடுமைகள் நிறைந்த கடல் இது …


ஆனால் …


இந்த கடலிலே தானே உன்னையும் சந்திதேன் …

நீ மட்டும் எப்பிடி இங்கே தனியா இருந்தாய் …


எனக்கு எப்போது நீந்த தெரிந்தது??

அடடா நானும் நீந்துகிறேனே …


எந்த இருட்டிலும் உன் வெளிச்சம் எனக்கு தெரிந்து விடும் ……

நான் நம்புகிறேன் ….

அது தான் என் நமிக்கை …

அதை தேடி நீந்தலானேன் …


அதோ!!!!!!!!!!!


தெரிகிறது …

ஆம் அதுதான் …

அதுவே தான் …

என்னால் உணர முடிகிறது …

அது வெறும் ஒளி அல்ல …

நான் செல்ல அடைய வேண்டிய இலக்கு …

என் பயணத்தின் முற்றுபுள்ளி

ஆனால் …அது எவளவு தூரத்தில் இருக்கிறதோ …


என்னால் அடைய முடியுமா …????


என்னால் முடியும் என்று நீதானே சொன்னாய் …


நீ சொன்னதுபோல உன்னை நோக்கிய …

எல்லா திசைகளிலும் ஓடுகிறேன் ..…


நான் அக்கரை சேர்வதற்காகவே இந்த ஆழ் கழலில் இறக்கப்பட்டேன் ..

என்பதை அடிக்கடி கூறிக்கொள்கிறேன் …

எனக்கான உன்னை சேரும் வரை

என் பயணம் தொடரட்டும் ..


அந்த வெளிச்சம் கூடிகொண்டே செல்கிறதே !!!!!!!!!!!

நான் உன்னை நெருங்கிவிடேனா ???


ஆம் என்று சொல்லு …

என் உடலுக்கு இந்த உயிரை தாங்கி சலிக்க முனனர் ..


காலச்சுழற்சியில் .…

நரை கண்டு மார் நிலம் நோக்கிடு முன் ..…

என்னை ஏற்றுகொள் …


உன் மடியிலாவது என் இறுதி கணங்கள் கழியட்டும் …

அந்த வரமாவது கிடைக்காதா ???


என் கால்கள் வலி காண்பதில்லை

கண்கள் கூர்மை இழப்பதில்லை ….


உன் தரிசனம் பெறுவது நிதர்சனம் …

அந்த நச்சத்திரம் மட்டும் இப்பொழுதும் அங்கேயே …

எனது நம்பிக்கையாக......


என் ஷக்தியுடன் எனை சேற்பதட்காத…


ஆம் ..அவள் அங்கே தான் இருகிறாள் …

எனக்ககா….


உயிரே சற்று பொறுமை கொள்

நான் என்னவளை நெருங்கிவிட்டேன் …


-- பக்தன் --